Vodopád ve Vlčí rokli

Asi sto metrů od návsi vesničky Budov leží ukrytá jedna z největších přírodních zajímavostí Ústeckého kraje – Budovský vodopád. Po krátké leč poměrně náročné procházce po břehu potoka spatříte vysokou kolmou skalní stěnu, z níž spadá vodopád. Vodopád najdete v horní části kaňonu zvaného Vlčí rokle uprostřed hlubokého a obtížně přístupného skalního kotle. Se svou výškou jedenácti metrů patří k nejvyšším Ústeckém kraji. Romantická scenérie tohoto místa vám doslova vyrazí dech.

Občas se můžete dočíst, že vodopád ve Vlčí rokli nějakým způsobem souvisí s operou Carla Marii von Webera Čarostřelec. Jak je to ale doopravdy, co je mýtus a co skutečnost?

Čarostřelec je romantickou operou o třech dějistvích, která se odehrává v českém pohraničí, konkrétně na Šumavě, přibližně v polovině 17. století. Myslivečtí mládenci, kteří usilují o prvenství ve střelecké soutěži i ruku krásné Agáty se spojí s temnými silami a ulijí za asistence černého myslivce, jímž není nikdo jiný než ďábel Samiel, sedm zázračných kulí. Jak už to tak bývá, spolky s temnými silami nekončívají dobře. Agáta málem zahyne a proradný myslivecký mládenec skončí v pekle. Druhý myslivec je za spolky s peklem odsouzen k vyhnanství. Trest je mu posléze zmírněn na rok zkušební služby, po němž může znovu požádat o ruku krásné Agáty.

Vlčí důl by mohl být skutečně Vlčí roklí u vesničky Budov. Ale Šumava je přeci jenom od severních Čech poměrně daleko. Jak to tedy s operou Čarostřelec vlastně je? Pověst o čarostřelci, na jejímž základě bylo sepsáno libreto pro Weberovu operu, se měla skutečně odehrát v českém pohraničí. I název rokle s Budovským vodopádem (Wolfschlucht) i nedaleké obce Olšinky (Wolfschlinge) snad napovídají, kam je možné děj legendy přesněji lokalizovat. Šumavu jako takovou bychom mohli přičíst umělecké licenci autora libreta Johanna Fridricha Kinda. K tomu, abychom děj opery zasadili přímo do Vlčí rokle u Budova, však další přímé důkazy chybějí. Ale...

Autorem kulisy Vlčí rokle pro premiérové představení opery Čarostřelec v roce 1870 byl malíř Hermann Burghardt, rodák z nedalekých Trmic. Nemohl se právě alespoň on inspirovat tímto nadmíru romantickým místem? Bohužel nedávno nalezené vyobrazení Burghardtovy kulisy ve sbírkách Rakouské národní knihovny žádnou podobnost se s dramatickou scenérií vodopádu ve Vlčí rokli u Budova neprokázalo. Legenda je to však krásná a vodopád ve Vlčí rokli zůstává působivým, a snad i trochu strašidelným místem i bez černého myslivce Samiela z Weberova Čarostřelce.

 

Kaplička na návsi vesničky Budov
 
Rozcestník ukazující stezku k vodopádu
Než dorazíte k Vlčí rokli, musíte minout ruiny dávno opuštěného stavení. V noci tu může být docela strašidelně...
Nepřístupné koryto potoka...
Detail čedičového kotle, do nějž ústí vodopád
I přes nedostatek vody, způsobený dlouhotrvajícím suchem, je návštěva vodopádu dechberoucím zážitkem
a ještě jeden pohled na vodopád...

Kontakt