Stínání beránka (jarníka, skopce)

Mezi cizí obyčeje lidové na obžinky a o posvícení patří podle souhlasného svědectví zpráv různorodých zabíjení skopce. Zabíjení děje se rozmanitým způsobem a jsou s ním spojeny zvyky a zábavy všelijaké. 
Na Chrudimsku, Čáslavsku a Královehradecku stínali o posvícení mládenci na návsi kosou "jarníka" (beránka, jehně), v okolí Poličky berana (skopce). 
Zajímavý obřad tento konal se na Moravě. 
Na ten den (v pondělí) stárci pozvali k máji k hospodě všecku honoraci, jakou na hodech měli, sousedé sešli se i sousedky k búdě a dívali se. Berana stínavali stárci první a druhý. Oba tudíž přinesli si ostré šavle k hudbě. 
  Beran přivázán byl k lavečce před búdou. Za veselé hudby první stárek musel stíti beranovu hlavu "na ranu" a druhý utíti ocas, což bylo méně hrdinské a slavné. 
  Hudba spustila, děvčata i diváci rozestoupili se u máje v kolo a vybraní chlapci sami dva tancovali hopkem kolem máje. Před muzikou si pokaždé nevzájem zavdávali a v tanci do taktu břinkali šavlemi. A také pokaždé navzájem zavdávali a v tanci do taktu břinkali šavlemi. A také pokaždé, když dotančili při búdě, na níž úzkostlivě se krčil ubohý beran, ověnčený a ofábořený sice, ale pevně uvázaný, první stárek rozhledl se po kole a volal k divákům: "Pánové poctiví, jestliže já toho berana ponejprve nesetnu, podruhé a potřetí - budu sekat až setnu"
A zase hudba na housle a na cimbál spustila. 
 
  Když tak stárek provolal po třikráte, stárky šly a odstrojily berana z věnců, pantlí a tureckých šátkův, aby v ráně nepřekážely. Stárek ťal. Hlava beranova skutálela se do prachu a krev rudá barvila taneční místo. Lid jásal a volal dovednému i silnému stárkovi jako římskému gladiatoru v cirku. Bylo to slávy a řeči na celý Boží rok!
  Nestíti berana rázem čili na ránu byla velká hanba. A tu musil zahanbený stárek ku svému pokoření "sekat, až setne". 
  Za stínání berana stárci potom dostávali zpropitné. Kde stárek po několik roků berana sťal, o tom se říkalo : "Majú stárka pacholka!"
  Netřeba dodávati, že čtveračiví hoši tropili si navzájem žertíky, aby se pak zdálo, že je neobratný. Stávalo se prý, že posypal nějaký sok stárkův beranovi vlnu na krku pískem nebo nasypal do ní pilin zámečnických, tak že stárkova šavle uvázla a on hlavy neseťal, a lidé ho pokládali za slabého. 

Kontakt