Jak to bylo s golemem

Na stránkách románu SEKCE: Dračí krev dva agenti speciálního oddělení ruské kontrarozvědky Alexej Česputin a Sergej Smirnoff při svém pobytu v Praze narazí na známou legendu o golemovi. Jak se ukáže, bude mít tato legenda pro jejich další osudy klíčový význam. 
Citace z knihy: "Není docela jisté, co byl golem vlastně zač. Na to jsou různé teorie. Od mystické bytosti po mechanickou figurínu, robota v pravém slova smyslu. Podobné hračky fungovaly i na dvoře Rudolfa II. Mohla to však být i jistá forma rituálně vyvolané a nedefinovatelné síly, jež se dala usměrňovat, ale to už dneska někdo zodpovědně popíše." (Alexej Česputin)
Golem (hebrejsky גולם) je podle židovské mystiky kabaly člověkem oživená socha. Socha přicházela k životu prostřednictví šému - pergamenu s určitou kombinací písmem z Božího jména. Nejznámější pražská legenda vypráví o golemovi, jehož v 16. století z hlíny stvořil rabín Jehuda Loew ben Becalel, zvaný Maharal. Nejstarší zprávy o golemovi (golemech) však pocházejí již ze 6. století př. n. l. ze starověkého Egypta. Golema najdeme i ve ve Starém zákoně - první člověk Adam je stvořen z prachu. V mezopotámských mýtech se objevuje prvek člověka stvořeného z hlíny a krve zabitého boha. Zajímavá souvislost se objevuje i ve východních rituálech při tzv. oživování soch Buddhů, do jejichž útrob je vkládán svitek s mantrou.
Bratři Grimmové zpracovali méně známou legendu o chelmském rabínovi Elijahu Ba´ al Šem. Jeho golemovi se po oživení objevila na čele písmena emet, hebrejsky pravda (písmena hebrejské abecedy alef, men a tav). Pro golemovo znehybnění bylo zapotřebí smazat první z písmen, čímž vzniklo slovo met - mrtvý. 
Golem oslovil i filmové tvůrce a na stříbrném plátně se objevuje již v roce 1915 v německém filmu Der Golem. 
Podle staropražské legendy byl měl golem odpočívat na půdě staronové synagogy. Tu se vydal v roce 1920 prozkoumat zuřivý reportér Egon Erwin Kisch a v 80 letech 20. století i nejznámější český záhadolog Ivan Mackerle. Hledání pražskéhoho golema bylo jedním z velkých Ivanových témat. Svoje poznatky a informace ze svých pátrání po hliněném obrovy shromáždil v dosud nepřekonané knize Tajemství pražského Golema. Právě Ivan Mackerle přichází se zcela originální hypotézou podle, níž byl golem psychicky nemocný člověk trpící záchvaty zuřivého šílenství. Rabín Loew jej zklidňoval medikamentem v pergamenu (šémem), který mu vkládal do úst....

Kontakt